Tož to kupte!
V prostorách Císařské konírny jsme viděli více než 100 obrazů, nejenom autorů slavných jmen, ale i příběh o tom, jak měla zakoupená díla spoluvytvářet obraz Pražského hradu jako symbolu nové demokratické republiky. Díla pro Hrad totiž byla vybírána nejen podle estetického klíče, ale i podle určitého klíče ideologického, jenž korespondoval s dobou vzniku nové republiky a politickými cíli jejích vrcholných představitelů.
Dozvěděli jsme se, že v otázce umění konzervativní T. G. Masaryk vybíral hlavně obrazy českých autorů 19. století, kteří již tehdy patřili a dodnes patří do kánonu dějin umění (mj. J. Mánes, M. Aleš, A. Slavíček); výstava však dá nahlédnout i do akvizic Edvarda Beneše, který se nebránil ani nákupům umění moderního.
Za normálních okolností všechny vystavené obrazy zdobí reprezentační a administrativní prostory Pražského hradu a v představené koncepci jsou souborně vystaveny vůbec poprvé. Měli jsme tak unikátní možnost v novém kontextu prozkoumat slavná díla jako například Portrét Boženy Němcové od J. Hellicha, po dlouhé době vystavené Zrcadlo J. Čermáka nebo Motiv z Kameniček A. Slavíčka. Zároveň jsme si prohlédli malby, které vytvářely veřejný obraz prezidentského úřadu jako jsou portréty T. G. Masaryka a E. Beneše od Otto Petrse, či kancléře Přemysla Šámala od Viktora Strettiho. Převážná část děl byla vystavena poprvé.