Jako každý rok zhruba touto dobou vyráží v poměrně krušnou ranní hodinu autobus s posádkou tvořenou žáky naší školy, aby prozkoumal další končiny v okolí naší republiky, aneb již osmý díl seriálu exkurze do německy mluvících zemí je zde.

Bez jednoho žáka rovná padesátka osmáků a deváťáků zamířila pod tradičním a osvědčeným patronátem CK Pro Travel tentokrát do okolí města Salzburg. Dopoledne bylo hlavně ve znamení přesunu směrem k našemu cíli, během něhož žáci navazovali známosti, utužovali kolektiv a atmosféra v autobuse panovala veskrze příjemná i díky všudypřítomnému parfému značky Avon Lov U. První zastávkou se stalo město Kufstein, kterému se přezdívá „Perla Tyrolska“ a v němž hlavní část času v něm stráveném patřila jeho pevnosti. V ní se dal poslechnout varhanní koncert, rozhlédnout se do několika směrů z jeho hradeb, navštívit několik sbírek a třeba si i obléct část rytířské zbroje.

Z Kufsteinu jsme zamířili k obrovským Krimmelským vodopádům, kolem jejichž tří kaskád jsme mohli postupně vystoupat zhruba do úrovně vrcholku druhé kaskády. Jen dva lidé nasadili tak vražedné tempo, že dokázali dojít (dle vlastních slov spíš vyběhnout) až k vrcholku kaskády nejvyšší. My ostatní jsme využili alespoň různých vyhlídek a dostali se na nich i do nejtěsnější blízkosti řítící se vody.

Od vodopádů jsme se přesunuli do penzionu, který se pro následující dva dny stal naším základní táborem a odkud jsme druhý den vyrazili směrem do regionu Obersalzberg v Německu. Naším původním cílem měl být Berghof neboli také Orlí hnízdo, ale pár dní před naším příjezdem napadl čerstvý sníh a cesty k němu nebyly v náš den sjízdné, a tak se náhradním cílem stala nedaleká hora Jenner, kam jsme vystoupali lanovkou a odkud se otevřely nádherné výhledy do alpských údolí a na štíty hor včetně onoho Orlího hnízda. Cestou tam ještě řidič vyhlásil soutěž o limonády z jeho zásob pro ty, kdo správně spočítají počet pravotočivých zatáček k Jenneru, a hned několik dětí se dostalo do tolerance a cestu si mohli zpříjemnit vychlazeným nápojem.

Z Jenneru jsme znovu sjeli do údolí a po lodi se přeplavili přes jezero Königsee. Cesta zpátky se nám trochu zkomplikovala, protože jsme se dostali do velkého návalu ostatních turistů toužících se vrátit loděmi zpět do městečka a v nekonečné frontě na plavidla se rozpustila většina času určeného v městečku na občerstvení, díky čemuž už mezi žáky zaznělo, že zájezd začíná připomínat takové „Hunger Games“. V naší poslední zastávce – solných dolech – jsme ale byli objednaní na konkrétní čas a nebyl prostor se dívat nalevo napravo. V dolech jsme se oblékli do hornických kombinéz, prošli rozsáhlé podzemí, prozkoumali, jak se sůl těžila, dvakrát se svezli vláčkem a dvakrát vyzkoušeli hornickou skluzavku.

Na hladová příkoří jsme mohli zapomenout na našem penzionu, kde velmi ochotný a sympatický správce nabídl možnost připravit dovezené mražené pizzy. Nejprve jsme tedy vzali útokem nedalekou Billu a pak útulný penzion proměnili v nefalšovanou pizzerii.

Poslední třetí den byl ve znamení Salzburgu samotného. Začali jsme v biskupském zámku Hellbrunn, jehož majitel měl specifický smysl pro humor a liboval si v tom, že své návštěvníky pomocí důmyslných mechanismů zavlažoval vodou, a nejinak jsme na tom byli i my. Ve vodních zahradách jsme se častokrát nechali zaskočit a schytali jsme vodní spršku na několika čekaných i vcelku nečekaných místech. Však považte – čekali byste, že před mechanickým divadlem poháněným vodou se přímo za vámi nachází vodní trysky, které na konci představení začnou chrlit vodu přímo do míst, kde stojí všichni, kteří se u podia zastaví? Naštěstí počasí bylo takové, že podobné triky byly spíše vítané. Pak už nás čekal Salzburg – prohlídka města i hradu, který je dominantou celého kraje, a možnost občerstvit se něčím typicky místním i nakoupit nějaké ty suvenýry. Byť už na účastníky výpravy dopadala únava, nákupní horečka je ještě dokázala vybičovat, takže došlo na nějaké ty laskominy, specializovaný obchod se sýry a možností ochutnávek (třeba pivní sýr, levandulový nebo kokosový jen tak neobjevíte) nebo třeba Red Bull Welt.

Pak už následoval jen přesun zpátky do naší vlastní s cílovou stanicí Plzeň, přičemž náročnou dobu strávenou v autobuse nám zpříjemnil atraktivní, góly naplněný duel s Dánskem, které jsme na domácím MS porazili 7:4.

Závěrečné poděkování patří jak Jiřímu Tomanovi z CK za tradičně výborně připravený program a příjemné vedení zájezdu, a učitelům z naší školy za celkovou organizaci.

Mgr. Libor Pelcman