1.   Hodnocení vzdělávání žáků

1.1.           Základní ustanovení

Pravidla hodnocení žáků vychází z § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění a ustanovení § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění.

1.2.          Etická a pedagogická východiska procesu hodnocení

·    důvěra v žáka a jeho rozvoj,

·    podpora, povzbuzování, budování sebedůvěry, vědomí vlastní hodnoty, uspokojování potřeby úspěchu,

·    vytváření učebních situací, které dávají všem žákům reálnou šanci dosáhnout úspěchu,

·    otevřenost vůči vývoji – chyba jako přirozený jev, průvodní znak učení: všichni žáci mohou dosáhnout učebních cílů, pokud jim bude poskytnut dostatečný čas na studium, opravování chyb a zvládnutí postupných kroků,

·    přiměřeně obtížné úkoly vzhledem k individuálním možnostem jednotlivých žáků,

·    hodnocení žáka vzhledem k jeho předchozím výkonům, individuálním předpokladům a míře vloženého úsilí,

·    hodnotící přístupy napomáhající rozvoji osobnosti dítěte a jednoznačně podporující jeho vzdělávací aktivitu – hodnota známky nepřekrývá význam hodnoty vzdělání.

1.3.          Zásady a pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

·    Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

·    Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

·    Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi.

·    Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení.

·    Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák v tomto zařízení získal a zahrnout je do celkové klasifikace.

·    V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností.

·    Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyžadující zvláštní zřetel projednají učitelé s ředitelem školy nebo s pověřeným zástupcem ředitele, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení.

·    Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Vyučující sdělí výsledky žákovi a prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.

·    Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími v pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

1.4.          Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikace žáka

·    Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

o   soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

o   soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

o   různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),

o   kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

o   analýzou výsledků činnosti žák,

o   konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb,

o   rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

·    Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušné třídy.

·    Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí.

·    Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

·    Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

·    Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

·    Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.

·    V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.

·    Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

·    Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

·    Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka, k případnému postižení a zdravotnímu stavu i k případné indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech.

·    Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých žák dosáhl v olympiádách, soutěžích a dalších aktivitách.

1.5.          Informování zákonných zástupců

Informovanost zákonných zástupců je zajišťována průběžně

·    písemně prostřednictvím Školy OnLine, žákovské knížky, notýsků,

·    před koncem každého čtvrtletí osobně prostřednictvím třídních schůzek nebo konzultačních dnů,

·    pololetním výpisem z vysvědčení,

·    vysvědčením předávaným na konci školního roku,

·    možností nahlédnutí do významnějších testů žáka,

·    v případech odůvodněných z hlediska vývoje prospěchu a chování žáka individuálním projednáním se zákonnými zástupci.

1.6.          Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace). Žáci mohou být na vysvědčení hodnoceni i slovně nebo kombinací slovního hodnocení a hodnocení klasifikačními stupni v případě doporučení školského poradenského zařízení a na základě žádosti zákonných zástupců. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

1.7.          Stupně hodnocení prospěchu a chování

Stupně hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Stupeň 1 (výborný)

Žák:

·    dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP uceleně, přesně a úplně,

·    ovládá požadované učivo uceleně, přesně a úplně,

·    samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,

·    myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost, jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný,

·    grafický projev je přesný a estetický,

·    výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky,

·    je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák:

·    dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP v podstatě uceleně, přesně a úplně,

·    ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně,

·    pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti,

·    v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost,

·    ústní a písemný projev mívá menší nedostatky,

·    kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků,

·    grafický projev je estetický, bez větších nepřesností,

·    je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák:

·    má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP mezery,

·    má v osvojení požadovaných poznatků mezery,

·    při vykonávání požadovaných činností se projevují nedostatky,

·    nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat,

·    při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb,

·    jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby,

·    v ústním a písemném projevu má nedostatky,

·    v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky,

·    je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák:

·    má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP závažné mezery,

·    má v osvojení požadovaných poznatků závažné mezery,

·    při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky, při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby,

·    při využívání poznatků je nesamostatný,

·    v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé,

·    jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky,

·    v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák:

·    očekávané výstupy v ŠVP si neosvojil,

·    požadované poznatky si neosvojil,

·    má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby,

·    při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele,

·    neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky,

·    v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti,

·    kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky,

·    závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele,

·    nedovede samostatně studovat.

Stupně hodnocení chování

Zásady pro stanovení hodnocení chování žáka na vysvědčení v případě použití klasifikace nebo v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem a aktivně je prosazuje. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Přispívá k utváření a upevňování příjemného pracovního prostředí. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu.

Stupeň 2 (upokojivé)

Chování žáka není vždy v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Dopustí se závažného přestupku nebo se dopustí opakovaně méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k utváření příjemného pracovního prostředí ani k utváření dobrých mezilidských vztahů. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování stanovenými ve školním řádu a v rozporu s pravidly slušného chování. Žák záměrně narušuje pracovní prostředí a mezilidské vztahy. Dopouští se takového provinění, že je jím vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Žák se nesnaží své chyby napravit a není přístupný výchovnému působení.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.

Hodnocení chování, které odpovídá stupni 2 nebo 3, není výchovným opatřením a ani trestem.

Při hodnocení chování se vychází z žákova chování za celé pololetí.

Při výsledném hodnocení chování žáka na vysvědčení nemusí při hodnocení, které odpovídá stupni 2 nebo 3, nutně předcházet udělení výchovných opatření (NTU, DTU, DŘŠ).

2. stupeň z chování může být udělen žákovi

·    za opakovaně neomluvené hodiny, které odpovídají maximálně 3 školním dnům (o výjimce rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě),

·    pokud přijde do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholických nebo jiných omamných látek,

·    pokud přinese do školy či na akci pořádanou školou alkoholické nápoje, omamné či návykové látky,

·    pokud bude ve škole nebo na akci pořádané školou kouřit, požívat alkoholické nápoje či omamné látky,

·    za krádež,

·    při opakovaném hrubém chování a vystupování k vyučujícím a ostatním pracovníkům školy,

·    za nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování (tzn. jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka – slovní šikanování, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese, násilné manipulační příkazy).

3. stupeň z chování může být udělen žákovi

·    za opakované neomluvené hodiny, jejichž počet bude přesahovat 3 školní dny (o výjimce rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě),

·    za opakované užívání alkoholických nápojů či jiných návykových látek ve škole nebo na akcích pořádaných školou,

·    za opakovanou krádež,

·    za opakované chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování,

·    za opakované hrubé slovní či fyzické útoky vůči zaměstnancům školy.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

Prospěl s vyznamenáním

Prospěl

Neprospěl

Nehodnocen

Hodnocení žáků na vysvědčení se řídí vyhláškou č. 48/2005 a vyhláškou č. 454/2006.

Prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech  povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle vyhlášky č. 48/2005 a vyhlášky č. 454/2006.

Prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Neprospěl – je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Nehodnocen – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci 1. pololetí.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou (na 2. stupni) se hodnotí těmito stupni:

Pracoval úspěšně

Pracoval

Při nedostatečném prospěchu nebo neuspokojivém chování bude žák přeřazen ze třídy s rozšířenou výukou TV (na 1. stupni) nebo ze sportovní třídy (na 2. stupni) do třídy s běžnou výukou.

Výchovná opatření

Pochvaly

·    Drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky.

·    Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci.

·    Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci.

·    Pochvala zapsaná na vysvědčení může být udělena po projednání v pedagogické radě. Tuto pochvalu předkládá pedagogické radě třídní učitel na základě návrhu vyučujících, ředitele školy, zástupce obce nebo jiného nadřízeného orgánu. Pochvalu zaznamená třídní učitel do katalogového listu žáka.

Opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:

o   napomenutí třídního učitele,

o   důtku třídního učitele,

o   důtku ředitele školy.

Důtky se ukládají za jednorázová porušení pravidel nebo souhrnně za čtvrtletí za opakované porušování školního řádu, zapomínání, špatnou pracovní morálku či neplnění povinností. Důtky slouží jako upozornění na problémy s dodržováním pravidel, které by později mohly vést v závažnějších případech i ke snížené známce z chování. Důtky lze ukládat během pololetí opakovaně podle závažnosti přestupku.

Napomenutí třídního učitele

Napomenutí ukládá třídní učitel za opakované drobné porušování školního řádu, občasné zapomínání a občasné neplnění povinností. Zákonným zástupcům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce nebo v systému Škola OnLine.

Důtka třídního učitele

Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel za jednorázové závažnější porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování nebo za časté zapomínání a občasné neplnění povinností po předchozím projednání s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. O udělení důtky jsou zákonní zástupci informováni zápisem v žákovské knížce nebo v systému Škola OnLine.

Důtka ředitele školy

Důtku ředitele školy ukládá ředitel školy za hrubé jednorázové porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování či velmi časté zapomínání, špatnou pracovní morálku a neplnění povinností na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, kteří žáka učí. O udělení důtky jsou zákonní zástupci informováni zápisem v žákovské knížce nebo v systému Škola OnLine.

O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do evidence Škola OnLine, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení.

Zásady pro hodnocení chování

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:

·    k závažnosti přestupku,

·    k četnosti a opakování přestupku,

·    k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky,

·    k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování,

·    k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka,

·    za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně,

·    třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

·    Učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

1.8.          Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení

·    Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

·    Slovní hodnocení vychází:

o   z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu,

o   z pracovního tempa,

o   ze schopnosti samostatně pracovat,

o   ze schopnosti soustředit se.

·    Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka.

·    Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:

o   osvojení znalostí základního učiva,

o   míra dosažení očekávaných výstupů,

o   úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky

o   přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí)

o   úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly).

·    Žák může být slovně hodnocen pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele. Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením ŠPZ.

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný                             ovládá bezpečně

2 – chvalitebný                        ovládá

3 – dobrý                                v podstatě ovládá

4 – dostatečný                         ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný                     neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný                             pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný                        uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý                                menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný                         nesamostatné myšlení

5 – nedostatečný                     odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný                             výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný                        celkem výstižné

3 – dobrý                                myšlenky nevyjadřuje příliš přesně

4 – dostatečný                         myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný                     odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný                             užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný                        dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý                                řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný                         dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný                     praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

Píle a zájem o učení

1 – výborný                             aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný                        učí se svědomitě

3 – dobrý                                k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný                         malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný                     pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

·    Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod.

·    Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků.

·    Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci, kteří vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné.

·    Při sebehodnocení se žák snaží popsat např.

o   co se mu daří,

o   co mu ještě nejde,

o   jak bude pokračovat dál,

o   proč tomu tak je.

·    Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

·    Žák má právo na své sebehodnocení.

1.9.          Hodnocení vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Podstatou školního hodnocení je zjištění kompetencí (vědomostí, dovedností a postojů) žáka a formulace hodnocení na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným, formulovaným jako cíle výuky.

Způsob hodnocení v případě potřeby doporučuje škole školské poradenské zařízení (dále ŠPZ).

Při hodnocení respektujeme doporučení ŠPZ, uplatňujeme je při klasifikaci a hodnocení chování. Volíme vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Hodnotíme klasifikací, slovně i kombinací obou způsobů.

Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volíme takové druhy a formy ověřování znalostí, dovedností a postojů, které odpovídají schopnostem žáka. Pokud to není nutné, nebudeme žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními vystavovat úkolům, v nichž vzhledem k obtížím nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Klademe důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.

K jednotlivým žákům přistupujeme individuálně. V hodnocení zohledňujeme stupeň přiznaného podpůrného opatření a zaměřujeme se na pozitivní stránky výkonu žáka a tím na podporu jeho motivace k učení.

U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními preferujeme formativní hodnocení. Tento typ hodnocení úzce doprovází učení, průběžně poskytuje žákům informace o jejich pokrocích. Je orientován na podporu dalšího efektivního učení.

Sumativní hodnocení provádíme za delší časový úsek, jeho účelem je získat celkový přehled o dosažených výkonech žáka vzhledem k očekávaným výstupům.

Základní požadavky na hodnocení

Hodnotící údaje:

·    pedagogicky zdůvodněné, vztahují se k cílovým kompetencím žáků,

·    profesionálně korektní (respektují soudobá pravidla získávání, zpracování a výkladu pedagogických údajů),

·    kontrolovatelné ze strany všech uživatelů a pro všechny uživatele srozumitelné,

·    komunikačně otevřené pro všechny zainteresované strany,

·    motivující a poskytující zpětnou vazbu o připravenosti žáka na další vzdělávání.

1.10.     Hodnocení vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Způsob hodnocení nadaného a mimořádně nadaného žáka volíme individuálně tak, aby byla zajištěna optimální míra podpory vzdělávání s ohledem na specifiku žákovy osobnosti a charakter vyučovacího předmětu. Reflektujeme individuální úroveň a možnosti žáka, motivujeme a vedeme k dalším cílům vzdělávání.

Mimořádně nadaného žáka může ředitel školy přeřadit do vyššího ročníku na základě komisionálních zkoušek nebo může umožnit vzdělávání nadaného žáka v jednotlivých předmětech ve vyšších ročnících.

Hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními i ostatních žáků probíhá v souladu s platnou legislativou.

1.11.      Komisionální přezkoušení žáka (pochybnosti ze strany zákonného zástupce)

Má-li rodič nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, písemně požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení.

Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení písemné žádosti.

·    Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel, jmenuje komisi krajský úřad.

·    Komise je tříčlenná, tvoří ji:

o   předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jí pověřený učitel,

o   zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

o   přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti

·    Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.

·    Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním; vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu.

·    Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

·    O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

·    Žák může v jednom dni konat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

·    Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy nebo jím pověřený učitel v souladu se vzdělávacím programem.

·    Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

1.12.      Opravná zkouška

·    Opravnou zkoušku koná žák školy, který je na konci 2. pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm nedostatečný.

·    Opravné zkoušky nekonají žáci, kteří neprospěli z předmětů výchovného zaměření.

·    Termín opravné zkoušky stanoví ředitel školy nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna.

·    Nemůže-li se žák ze závažných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku, do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popřípadě devátý ročník.

·    Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostaví k jejímu konání, neprospěl.

·    Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

·    Opravná zkouška je komisionální.

1.13.      Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

Pravidla stanoví Vyhláška č. 48/2005 Sb. O základním vzdělávání a některých

náležitostech plnění povinné školní docházky (§ 18).