Regensburg

Stalo se tradicí, že se každý rok koná vícedenní poznávací výjezd do německy mluvících zemí. Ten letošní proběhne v květnu a jeho cílem bude Vídeň a okolí. Jako malá ochutnávka posloužil letos poprvé zorganizovaný jednodenní výlet do Regensburgu po jeho zajímavostech a vzhledem k času adventnímu i na místní vánoční trhy.

První atrakcí se stal již dopravní prostředek, který nás vezl k cíli cesty. Autobus byl totiž dvoupatrový, což samozřejmě už na parkovišti vzbudilo lehké vášně ohledně toho, kde kdo bude sedět. Nakonec se takřka všichni vměstnali do patra horního a mohlo se vyrazit. Regensburg naštěstí není od naší západočeské metropole příliš daleko, takže přeprava si vyžádala jen jednu přestávku (s možností občerstvení v McDonaldu, opět velmi vítanou) a nějaké dvě hodinky cesty, než jsme se dostali k první pamětihodnosti. Tou byla Walhalla, budova architektonicky inspirovaná antickou kulturou, jejíž interiér skrýval busty takřka dvou stovek význačných postav (nejen) německé historie.

V samotném Regensburgu jsme se prošli historickým centrem města, seznámili se s pověstí spojenou s budováním mostu přes Dunaj, podívali se do turistického centra i místní katedrály, nahlédli do nejstarší klobáskárny v Evropě (a někteří i ochutnali). Naše putování městem bylo proloženo plavbou po Dunaji na výletním parníku, který byl jen náš a kde nám byla servírována vánoční štola a (nealkoholický) punč. Bez alespoň základních slovíček se zde obejít nedalo, takže si žáci vyzkoušeli přinejmenším základní obraty jako pozdravy, poděkování a podobně. Žáci dostali na výběr, zda chtějí během plavby poslouchat informace o městě v německém a anglickém jazyce nebo koledy, a v jejich hlasování vyhrály celkem jednoznačně vánoční písně.

Ty nás navnadily na finální část expedice – vánoční trhy, které nás sice trochu překvapily svojí velikostí (byly menší než ty naše – plzeňské), ale zase se na nich dala ochutnat spousta věcí, které na našich trzích nenajdeme. A komu se zdály trhy malé, měl možnost se porozhlédnout po okolních uličkách a objevit další místní obchůdky s puncem německé exotiky.

Po odeznění nákupní horečky jsme se již přesunuli do autobusu, trochu se rozehřáli a zamířili zpátky k domovu, kam jsme se v pořádku dostali někdy před osmou hodinou.

Poděkování patří paní učitelce Jitce Pelmanové, která tyto zahraniční akce ve spolupráci s cestovní kanceláří ProTravel každý rok organizuje a dále paní učitelce Ireně Navrátilové a panu učiteli Liborovi Pelcmanovi.